Skijöring aneb se psem na běžky

Skijöring patří mezi zimní neboli on snow mushingové sporty, a jedná se o běžkaře, kterého táhne pes. Původ můžeme hledat tradičně v Norsku. A zapřahat se může jeden nebo dva psi najednou, k pulce dokonce až 4 psi. Další alternativou on snow mushingu je psí spřežení 4 až nekonečně psů.

Výbava pro skijöring je totožná jako na canicross, sedák (opasek) pro člověka, postroj pro psa a vodítko s amortizérem, oproti na běhání se ale používá delší 2,7 m jako na koloběžku a kolo. Protože přeci jenom potřebujeme mít psa trochu dále od těla, abychom na něj nenajížděli běžkami. A samozřejmě pro člověka ještě potřebujeme běžky a hůlky. Běžky se doporučují na skate (bruslení), protože klasickým stylem bychom psa asi úplně nestíhali v závodním tempu a je potřeba do kopce psovi trochu pomoci, z kopce se už můžeme nechat vézt. Jediná nevýhoda, že pro skate (bruslení) je potřeba upravená trať a ne všude mají rádi psy ve stopě. Sedák jde použít běžecký, případně je i speciální skijöringový, který je konstrukčně trochu jiný a umožňuje tak větší volnost pohybu v kyčlích, a je tedy pohodlnější pro bruslení. Pro psa je dobré ještě mít v záloze připravené botičky, přemrzlý sníh může být ostrý a tlapku rozříznout. Proto se při úrazu nebo i preventivně využívají ochranné botičky a masti na tlapky. Případně pro případ delší zastávky a přestávky i obleček pro psa, aby zahřátý pes zbytečně nevystydl a neprochladl.

Skijöringové disciplíny se dělí na tři, klasický skijöring - běžkař se psem, pulka - kdy mezi běžkaře a psa jsou umístěné ještě speciální sáňky - pulka, do kterých se dává závaží, aby všichni psi táhli stejnou váhu. Třetí disciplína je kombinace - kdy se jednou dvě kola (závodní okruhy): v prvním se jede s pulkou, při nájezdu do druhého se pulka odpřáhne a dále se pokračuje jako klasický skijöring už jen běžkař se psem. 

On snow závody se většinou startují hromadně. Dle pravidel musí závodník držet psa po celé délce startovní dráhy za obojek nebo za postroj a musí držet lyže a hůlky souběžně a nesmí bruslit. Na trati je pomalejší závodník povinný uvolnit trať rychlejšímu, případně během předjíždění na povel "TRAŤ" nebo "TRAIL" musí předjížděný tým uvolnit cestu pro předjíždějící tým tím, že zajede za svým psem/psy na jednu stranu trati, přestane bruslit a musí držet lyže a hůlky rovnoběžně s tratí. Zpravidla je před cílem ve vzdálenosti 150 m umístěná značka označuje cílovou zónu se zrušeným právem předjíždění, ve které je závodník Nordic style a jeho pes povinen držet se na stejné straně trati a kde žádný tým nemá právo předjíždění před finišujícím týmem, povel trať/trail již zde neplatí a nemusíte rychlejšího závodníka pouštět před sebe.

Bohužel většina závodů je otevřena pouze pro licencované závodníky, občas se vypisují kategorie pro příchozí, kde je možné si zkusit zazávodit i bez licence. A kdo nechce závodit, může vyrazit se psem na hory jen tak si zasportovat. Nicméně je dobré dodržovat pár pravidel: 

1, Ohleduplnost - ne všichni mají rádi psy ve stopě, ne všude je povoleno brát psa s sebou do stopy. Určitě je dobré si předem zjistit, kam pes může a kam ne. Dále je dobré si vybrat nějakou méně frekventovanou denní dobu než je nedělní odpoledne, kdy vyrazí všichni na výlet. Případně vyrazit v podvečer či brzo ráno za svitu čelovky a potkávat tak co nejméně lidí, které bychom mohli se psem ve stopě ,,obtěžovat".

2, Uklízet po svém psu. Není vůbec příjemné odnést si domů na běžkách, případně na kalhotách poklad. 

3, Nenechte běhat psa ve stopě na klasiku. Připravené kolejničky se snadno rozbijí a díry po psích tlapkách v nich nejsou pak pro lyžaře klasiky vůbec příjemné. Proto je lepší jít se psem bruslit, utažená a urolbovaná trať na skate je mnohem pevnější a psí tlapky ji většinou nepoškodí a nezničí. 

4, Dbejte příkazových a zákazových cedulek. Prostě jsou místa a stopy, kde je vstup se psy zakázán. Proto je vhodné vybírat trasy označené pro smíšený provoz, kam mohou i chodci, a proto by psi neměli vadit, zvlášť když je zapřažený na vodítku a nikoho tím neohrožuje, ani neomezuje, a ještě po svém psovi uklízíte. 

V Jizerských horách jsou smíšené trasy mezi Jizerkou - Mořinou a Smědavou, z Bedřichova - Maliníku  a Vládní silnice k přehradě Černá Nisa nebo od Vysokého hřebenu po zelené k Hašlerově chatě.  Jediná lokalita, kde je pohyb psů ve stopě přímo zakázán, jsou hrabětické louky, kde si to majitelé pozemků výslovně nepřejí. 

V Krkonoších není nikde vysloveně zákaz, pokud tam není cedulka. Např. Benecko na Rovinku.

Šumava je obecně zakázán vstup se psem do udržované lyžařské stopy. 

Krušné hory není striktní zákaz, doporučená trasa je z Mračného vrchu po žluté a následně červené směrem na Klínskou bránu a Jelení hlavu. Dále z Nových Hamrů směr Chaloupky, Božího daru (cca 5,5km) - Ježískovy cesty, a okolo Perninku, v areálu Lesná, Boleboř se pořádají mushingové závody.

Česká Sibiř - areál Čertovo břemeno (Monínec) je zákaz vstupu se psy.