Nativia Challenge Votvírák 2019

28.03.2019

                                                                                         Foto: Šimon Cipro, www.behejsepsem.cz

V sobotu 23.3. jsme s Emou otevřely novou sezónu off - snow, tedy závod na suchu v canicrossu. Zavítaly jsme do Koles nad Labem na moji oblíbenou trať. No oblíbenou, je to rovinatá a písčitá trať, tím pádem i pekelně rychlá s nekonečnými rovinkami. Jelikož hlásili na víkend nenadále vyšší teploty kolem 18 stupňů Celsia, pořadatelé se rozhodli zkrátit trať na cca 3 km a lehce upravit trasu kvůli poškozeným cestám z období těžby dřeva.

Dopoledne jsme se tedy sešli na místě s Husky JackMagor teamem, vyřídili registrace, probrali strategii, vypravili Enduro běžce a šli se pomalu připravovat na start po poledni, tedy v největším horku. Takže důležité bylo i naplánovat pro psy optimální chlazení. První startovali nejmenší pejsci do 10 kg. Takže jsem zamávala Davidovi a Verče a šla se připravovat s Emou (rozhodla jsem se nakonec obléci Eurohusky postroj), rozběhat se a v jednu hodinu nastoupila na náš start. Emča nabrala již krásných 12 kg, takže nás čekala kategorie pro psi 10-19,9 kg, takže ne úplně ideální běhat opět proti větším a těžším borderkám a ohařům. Ale Ema se s tím poprala statečně, celou cestu mě odtáhla i tři dlouhé pasáže po sluníčku. Celou dobu šla ve cvalu, nic neřešila a jela si svoje. Dokonce se nám povedlo i lehce zrychlit do cíle. Ten jsme protly v čase pod 14 minut, takže průměrné tempo kolem 4:20 min/km, což znamená, že plně navazujeme na naši podzimní formu i přes zimní tréninkové výpadky. V silné konkurenci 49 psů jsme obsadily 23. místo. Po nás startovali ještě velcí psi nad 20 kg. A v neděli někteří borci pokračují ještě dogtrekkingem na 25 km a bikejöringem a dogscooteringem. 

Kolesa jsou pro mne srdcovka. Zde jsem si před 4. lety zaběhla první canicrossové závody s Oggym, trať jsme uběhli pod 30 minut a celou ji uběhli a nebyli jsme poslední. A mým cílem je každý rok čas trati o něco vylepšit. Letos opět splněno. Jsem nesmírně vděčná za nejlepšího parťáka Emu, který jde vždy do všeho se mnou a je schopna na trati nechat své srdce, když se snaží předběhnout mnohem většího a silnějšího psa.

Strakatý deník
Všechna práva vyhrazena 2019
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky