Klubové vánoční agility závody

S Oggym jsem agility začala lehce cvičit v létě 2017 na táboře ve Vojkově, potom jsem absolvovala pár tréninků s Alčou v Praze, a na podzim jsme začali chodit na agility tady u nás k Báře Škarnitzlové. V zimě jsem k ní potom začala chodit i s Emou do štěněcí školky a postupně přešly taky k agility tréninkům. Hlavně tedy v období podzim až jaro, máme naštěstí k dispozici halu o pár vesnic vedle. A Barča před Vánocemi každý rok organizuje své klubové sranda závody pro své žáky. Už loni jsem se zúčastnila s Oggym a v začátečnících (bez zónovek) jsme nakonec vybojovali úžasné 3. místo (sice s rozvahou, ale bez chyb :D). S Emou jsme loni jen zkusily kategorii štěňátek, ale po asi dvou trénincích to bylo hlavně o tom si zkusit zase jiné prostředí :-)

Letos už jsme ale nastoupili v plném počtu, tedy Ema kategorie štěňátek (,,skočky" a tunely), kde si dala dva parkury nakonec bez latěk a vybojovala 2. a 3. místo a celkové 2. místo. Ale největší radost jsem měla z jejího soustředění a spolupráce, což je teď náš největší úkol, zvládnout ukočírovat Emu a být zajímavější než prostředí, lidi a ostatní psi. Zatím se nezvládá koncentrovat a vnímat moc dlouho, aniž by mi utekla za ,,něčím" zajímavějším.

Jako druhý nastoupil Oggy opět do začátečníků (bez houpačky a slalomu), kde vybojoval 3. a 4. místo a celkově 2. místo. Byl to pašák, sice opět lehce rozvážně, ale moc se snažil a zapnul dnes i rychlost dvě :-) Poté ještě následovala společná soutěž v tuneliádě, kde první nastoupil Oggy a běžel svou maximální rychlostí. Měla jsem velkou radost, protože on do toho dal vše. Bohužel krátké nohy a i jeho maximální rychlost se nedá porovnat s rychlostí ostatních psů. Jako druhá nastoupila Ema, která běžela až moc rychle a já ji lehce nestihla včas ukočírovat a trochu jsme zazmatkovaly na jednom tunelu a daly si ho napodruhé správnou dírou. Ale i tak jsme odjížděli s ohromnou nadílkou dárků a cen a dvě druhá místa, která jsem rozhodně nečekala. Agility běháme hlavně pro radost a není to naše priorita a ani nám to moc nejde :D Ale proč se vzdávat, když to můžeme zkusit a hlavně bojovat :-)

Největší poděkování patří Barče za ohromnou trpělivost se mnou a mými psy.