Co je to canicross

Canicross neboli běh se psem. 

Jedná se o sport, sport se psem, běh se psem v terénu, kdy jsou běžec a pes spojeni tažným lanem. Pes má pomáhat člověku v běhu a v podstatě ho táhne za sebou, a usnadňuje tak a urychluje jeho běh. Aby se chránila páteř běžce i psa, je lano opatřeno amortizérem, který tlumí nárazy a jedná se v podstatě o gumolano. Běžec si obléká speciální postroj podobný horolezeckému sedáku, za který ho pes táhne, a pes má speciální tažný postroj, aby se neškrtil za obojek. Tím pádem se jedná o tažný sport se psem a řadí se mezi individuální mushingové disciplíny, a jedná se o jeho letní odnož neboli off- snow. Dalšími individuálními disciplínami jsou potom off - snow scooterjöring - koloběžka se psem, bikejöring - kolo se psem, a on - snow skijöring - zimní varianta běžky se psem. Délka tratí se pohybuje od sprintových po midové (enduro). Novinkou posledních let je ještě dogbiatlon, kombinace běhu se pse a střelby z tiché laserové malorážky, v letní i zimní variantě na běžkách. Oficiální závody, licence a nominace na ME a MS zajišťuje Česká asociace sleddog sportů. Nicméně plno závodů skrz celou republiku se koná otevřených, tedy i pro hobby běžce bez licence. A canicross je vysoce návyková záležitost pro Vás i Vašeho psa :-)

Co je tedy ke canicrossu potřeba

Vybavení na canicross popisuji v samostatném článku zde. Ale mimo postroj pro psa, sedák pro Vás a vodítko s amortizérem je potřeba přemýšlet ještě nad dalšími aspekty, jelikož se jedná o sport, navíc o sport se zvířetem. A zvířata neumí mluvit, proto je potřeba myslet za ně a brát na ně ohledy. Takže k dalším aspektům, ke který je potřeba přihlížet je zdravotní, fyzický a psychický stav psa.  

Základ je tedy fyzická kondice. Zapomeňte na řeči typu: ,, Můj pes celý den lítá jak magor, ten má tudíž výbornou kondičku". Samozřejmě, že pes umí běhat a vydrží zajisté běžet v lese déle než vy. Ale lítání na procházce v lese sem a tam není to samé jako běžet 5 km v kuse a táhnout za sebou pytel brambor. Pro podobný výkon psa už je potřeba psa trénovat. Samozřejmě, že jednou by to možná Váš pes vydržel, zvláště, když je to ,,běhací magor", ale kdo Vám zaručí, že podobný výkon podá i podruhé, že tento pokus zvládne ve zdraví a bez zdravotních a psychických následků a že ho to bude bavit ještě i příště. Navíc už jen to, že pes má běžet první, udávat rychlost a směr, už je pro spoustu psů vysoce psychicky náročné, protože se musí soustředit, nesmí koukat, kde co lítá, nesmí zastavovat, očuchávat a očůrávat kde jaké křoví. Pokud si chcete sem tam jít se psem zaběhat do lesa budiž, to ale nepotřebuje hned canicrossovou výbavu a mnohem víc si to užijete i se psem na volno. Ono totiž nechat se pak vláčet lesem velkým a silným ,,psím hovadem", zvláště, když chytá nějakou stopu také není žádná výhra a med. Ono to běžce potom i docela dost fyzicky bolí. Takže základ je trénink, trénink a zase trénink.

Pro fyzičku a běh je základ objem naběhaných kilometrů. A není úplně tak důležité, kolik toho pes naběhá v zápřahu a v tahu, jako to, kolik toho pes vůbec naběhá. Protože je to jednoduché. My svou rychlostí psa vlastně brzdíme a on se tím dostává do stavu, kdy Vás musí tahat. Z tréninku objemů se tak stává zátěžový a silový trénink. A my se urychlením běhu dostáváme nad aerobní práh do anaerobního pásma a z našeho tréninku objemu také tím pádem nic není. Takže pes hezky na volno a trénujeme oba nezávisle. Když se tímto způsobem obě naše fyzičky zlepší, je na čase začít psa i zapřahat a trénovat postupně i zvyšující se délku kilometrů naběhaných v zápřahu, to už se jedná o kombinovaný silovo - rychlostní trénink.

Dalším bodem, co je potřeba trénovat jsou technické pasáže jako např. rozbíhání se, zatáčení, nerovná cesta, seběhy, výběhy. Na startu se sice závod nevyhrává, ale v kopci a hlavně při seběhu vyhrát už můžete :-)  Zde je již potřeba trénovat se psem v zápřahu. V kopci je výhoda velký pse, má větší sílu Vás vytáhnout nahoru. Nicméně i s malým psem se dá běhat dobře do kopce, bohužel to pak ale bude už více na Vás a o Vaší fyzičce. V seběhu je výhoda zase malý pes. Nemá takovou sílu vás rvát dolů a ublížit Vám. Nicméně ale i toto se dá natrénovat, je to zase o Vás, na kolik jste odvážní a zkušení to pustit z kopce a využít gravitace, případně psa naučit povel pro zpomalení, aby Vás tolik nerval a Vy to mohli více pustit z kopce. Pro trénink zatáčení je les ideální prostor, dát si slalomek mezi stromy :-) V technických pasážích je zase dobré se naučit pořádně zvedat nohy a předejít tím případnému zranění v podobě zakopnutí nebo zvrtnutí nohy. Toto všechno ještě můžete trénovat samy v lese.

Dalším a neméně důležitým aspektem je psychický trénink. Jelikož canicross je dosti rychlý a dynamický sport a o nenadálé situace na trati závodu není nouze. Z tohoto pohledu je dobré trénovat starty, hromadné starty, paralelní běh dvou psů vedle sebe, předbíhání.  Toto všechno je pro psa těžké, zvláště pro reaktivní, či bázlivější psy. Pro psa není přirozené jít do úzkého kontaktu s cizím psem, bez toho, aniž by se mohli nejdříve seznámit, očuchat, vyhodnotit situaci předem. Pro tento typ tréninku, ale již budete potřebovat nějaké kolegy, spoluběžce. Z tohoto pohledu je vhodné, alespoň občas zavítat na nějaký společný trénink a vyzkoušet si zase trochu jiné a nové situace. Pro hromadný start je vhodná nějaká širší cesta nebo louka a je nutné držet psa na krátkém vodítku po celou dobu, dokud není bezpečné psa vypustit před sebe. Předejdete tím mnoha konfliktům a karambolům se zamotanými psy. Pro paralelní běh je dobré vybrat si nekonfliktního jedince, případně pojistit psy košíky. Psi jsou od přírody spíše soutěživí a podobná situace jim velí vyhraj, proto je potřeba trénovat tuto situaci, aby pes zůstal v klidu, neřešil, nevšímal si a běžel dál. Tato dovednost se Vám hodí i při předbíhání. Protože jakýkoliv kontakt psů je v tomto případě nežádoucí. Ani v případě, že Váš pes je hodný!!! Protože při předbíhání pes nemá otravovat, nemá se seznamovat a má prostě běžet dál dopředu, to samé i předbíhaný pes.

Dalším důležitým bodem, co se váže i s předchozím je dobrá socializace psa, jelikož už samotné zázemí závodů a závodní atmosféra je velký tlak na psa. I naprosto hodný a bezproblémový pes může v podobném novém prostředí vymyslet nějaký ,,problém". Takže alespoň na začátku je dobré brát závody jako další trénink, trénink pro ty vítězné, ke kterým se časem třeba jednou vypracujete :-)

A nejdůležitější bod na konec. Canicross je zábava. A je to společná aktivita s Vaším psem. Váš pes je Váš parťák pro běh a Vy jste zase parťákem psovi. Proto je dobré tvořit spolu team a budovat si spolu vztah a důvěru. Důvěru, že Váš pes Vás nezklame v kopci, a že zase Vy nezklamete svého psa, když mu bude horko a bude potřebovat pauzu se na pití a zchladit se. Protože vy máte zodpovědnost za svého psa!!!