Canicross tour s Fitminem 2018 - 2. kolo Hrubá Skála
Foto: P. Chymek
Tento závod vyšel zrovna na sobotu, kdy jsme se měli vracet z naší dovču z Turnova. Hrubá skála je zhruba nějakých 10 minut autem. A protože se jedná i o velice krátký závod, jen nějakých 2,8 km, padlo tedy rozhodnutí, že tento závod si zkusí a poběží již Ema. 12 měsíců ji bylo před měsícem, máme za sebou 3. týdny tréninku a Emu to baví a učí se rychle. Úplně ideální tedy nebylo, že jsme na závod nastupovaly po týdnu turistiky a chození po krásách okolí, tudíž jsem musela i radikálně omezit tréninky v předchozím týdnu. Ale Ema na výletech chodila hodně v zápřahu a měla tak v podstatě silový trénink, ve čtvrtek jsme si zkusily 3 starty a rovinky na louce, a v sobotu vyrazily hned na závody. Rozhodně nedoporučuji takto rychlý sled událostí, chtělo by to potrénovat ještě trochu více hlavně na předbíhání, více zapracovat na vytrvalosti, rozhodně je znát i náš tréninkový výpadek z června a začátku července. Ale tak nějak jsem to riskla a věřila v dobrou počáteční přípravu a neměla velká očekávání. Rozhodně jsem počítala s variantou, že se Ema dost unaví už na startu, poté vyrazí a urve se a brzo ji dojde, takže zbytek trati v klidu doklušeme.
Ale jaké překvapení, že Ema celou předstartovní atmosféru zvládala velice dobře a klidně, až jsem se skoro lekla, zda vůbec odstartujeme. Ale dva psy před námi chytla Ema drive a vyrazila a letěly jsme. První kilometr byl mírně do kopce a vedl po společné cestě na parkoviště, kde jsme občas potkávaly jiné psy a závodníky a Emu mírně rozptylovali. Určitě musíme zapracovat na soustředění, míjení a předbíhání. Ale za parkovištěm jsme se už dostaly do klidnějšího úseku, kde Ema už zabrala na 100%, parádně předběhla dva psy a třetí bohužel nás, ale Ema za ním vyrazila ho stíhat. Na druhém kilometru náš čekal prudší seběh, který jsem volila raději pomaleji a opatrněji, poté trailík, ve kterém Ema už neměla tolik síly mě táhnout. Poté následoval nejtěžší úsek trati a to dostat se přes hluboký a prudký příkop, kdy Ema super zareagovala na povel Za paty, bohužel pak vyrazila o trochu dříve, než jsem čekala a odneslo to trochu moje koleno. Takže se mi nahoře na závěrečném úseku už nechtělo tolik se rozběhnout do cíle, Emě už také docházely síly, ale po krátkém oddychnutí jsme znova odstartovaly a daly to se ctí až do konce. Nakonec z toho padlo krásné 8. místo mezi ženami se psy do 20 kg, kdy Ema rvala půlku tratě proti nim jen svými 11 kg. Je to moje princezna šikovná.