Dovolená ve Vysokém Mýtě, potažmo v Boru u Skutče

Do Boru u Skutče jezdím na letní prázdniny už od dětství. Celá rodina mého otce pochází z tohoto kraje a stále zde máme ještě hodně příbuzenstva, které jezdíme každoročně pozdravit a navštívit. I otec zde trávil jako dítě prázdniny u své babičky a dědy, tátova teta zdědila chaloupku právě v Boru u Skutče, kam jsem začali později jezdit znova na prázdniny i my. Malá vesnice uprostřed lesů, plno skal a potůčků, ráj na zemi pro mne i pro psy. Po tetině smrti před dvěma roky chaloupku zdědila její vnučka a rozhodla se jí zrekonstruovat a jezdit tam na prázdniny se svými dětmi. Takže jsme s rodiči vyrazili loni se ubytovat ve Vysokém Mýtě v baráčku po tetě.  I letos jsme tedy využili možnosti ubytovat se ve Vysokém Mýtě a do Boru a místních lesů tedy dojíždět odsud. Cestou jsme se museli ještě stavit v Chocni u příbuzných pro klíče od baráčku, zastavili jsme po cestě před Vysokým Mýtem u rybníku Chobot a vzali vyvenčit psy, obešli asi půlku rybníku a posbírali nějaké místní kešky. 

V neděli jsme už vyrazili na první výlet do Boru. A vzali jsme to přes chatu Polanku a kolem Zajíce do Zderazi na kafíčko a zpět do Boru, kde jsme parkovali. Cestou jsme zašli ještě zkontrolovat Kolumbovo vejce, zda ještě stojí :-) Takže jsme celkově nachodili necelých 12 km.

V pondělí jsme z důvodu zavíracího dne vyrazili ,,jen" na výlet po okolí Vysokého Mýta. Vzali jsme to tedy po ,,betonce" na Vinice, po zelené jsme došli do Sárovce k rybímu přechodu ještě pro jednu kešku a zase zpět na Vinice a odkud dále na Bučkův kopec a přes stadion pro kešku zpět do Mýta. Celkově jsme nachodili necelých 14 km.

V úterý jsme zamířili opět na výlet do Boru a do Toulovcových Maštalých po stopách kešky Oook! II. Celkově nachozeno asi 14 km a jeden potkaný strakáč na trase :-) Kdo jiný než Evička s Belou - Arabelou Strakaté Tornádo.

Už během úterý se začalo mírně kazit počasí a středa byla po ránu dost škaredá. Tak jsme toho využili k menšímu odpočinku a odpoledne mezi deštěm vyrazili jen na kratší procházku se psy po ,,betonce" na Vinici a zpět.

Čtvrtek už bylo zase krásně, takže jsme vyrazili opět do Boru. Vzali jsme to z Boru po cyklistické ke Kupadlům, kde se vyřídili psi v potoce, a poté jsme zkratkou zamířili na žlutou a do Zderazi na oběd, a po cyklo kolem rybníčku zase zpět do Boru. Celkově nachozeno kolem 11 km.

V pátek jsme zamířili na další keškovací výlet pro změnu do Budislavi. Vzali jsme to přes Panský stůl a Městské Maštale zpět do Budislavi na oběd, a posléze přes Hradisko do Kamenného Sedliště a kolem rybníků vykoupat psy zpět. Celkově nachozeno kolem 11 km.

V sobotu jsme vyrazili ještě do Toulovcových Maštalí a zkratkou na modrou a do Proseče na oběd. Zpět po cyklistické kolem lomu. Odpoledne jsme zamířili ještě za Proseč na rozhlednu Terezka pro kešku a pomalu zpět do Mýta už začít balit. Nachozeno něco kolem 8 km, odpoledne se už udělalo dost velké vedro na psy.

Neděle se nesla už jen ve znamení návštěvy sestřenice, vrácení klíčů a odjezd zpět směr domov. Bor je pro mne po těch letech srdeční záležitost, vzpomínka na dětství a Bena, který to zde v lese miloval. Loni jsem se zde dozvěděla o narození Emči, takže jsem ji sem prostě taky musela vzít na obhlídku zdejšího lesa, který je podle mne ráj pro psy :-) Místními lesy protéká několik potůčků a je zde mnoho možností, kde osvěžit a smočit psa, do toho skály. Vysočina je prostě nádherná a můj ,,rodný" kraj, kam se každoročně moc ráda vracím.