9. celorepublikový sraz JRT & PRT 2017

Náš s Oggym druhý russle sraz, kterého jsme se zúčastnili a první, kde jsme zůstávali i více dní a přespávali. Kvůli pracovním povinnostem jsme vyrazili ještě spolu s Míšou a Snowem a Jackem až v sobotu brzo ráno směr kemp Sedmihorky.  První úkol zněl nacpat do Fabie dva dospělé, dítě a autosedačku, tři psy, dvě klece a všechny věci. To se zadařilo, ubytovali jsme se a vyrazili jsme na start Šampionátu pro JRT a PRT v dogbiatlonu. 

První kolo bylo super, Oggy makal i přes velké vedro, panička za 2 chyby - dělaly se trestné dřepy, v půlce druhého kola jsme ale doběhli kámoše Jacka s Míšou a Oggy hodil stopku, že bez Jacka dál sám nepoběží. Já jsem to dodělala 5ti trestnými dřepy, třetí kolo proto už bylo jen o tom doklusat s Jackem po boku do cíle. Škoda, že panička neumí střílet, mohli jsme ušetřit aspoň 20-30 vteřin na trestných dřepech a škoda, že Oggy nepokračoval v nadšeném běhu jako v prvním kole, kdy krásně táhnul a běžel jak o závod...Nakonec 7./12. žen.

Odpoledne následovalo společné focení a tuneliáda, kam jsem se přihlásila s Oggym do začátečníků. Trať se skládala z nízké hopky, tři tunely do kruhu, otočka, tři tunely do kruhu v protisměru a zase hopka. Oggy vše v podstatě viděl poprvé v životě, resp. hopky jsme zkoušeli na klasickém cvičáku, kdy velice nízké skákal za mnou v závěsu. Tunel tam znal z pneumatik, skládaný agility viděl poprvé. Vše se měřilo na čas. Takže jsme vyrazili, Oggy sám odmítl skočit, tak jsme se museli vrátit a musela jsem skákat před ním, pak následoval tunel, kam sice Oggy vlezl, ale velice rozvážným tempem a já jsem ho musela jít lákat na druhý konec na pamlsek, takto jsem zvládli postupně prolézt všechny tunely, závěrečnou hopku jsem šla zase s ním/před ním. Samozřejmě čas jsem měli nejpomalejší, ale aplaus za zdolání největší :-) Jo někdo musel přeci pouklízet ty tunely a posbírat všechny pamlsky. Večer následoval vědomostní kvíz pro pánečky, kde se naše družstvo Husky JackMagor team umístil velice vysoko :D 

Neděle ráno následoval Šampionát v canicrossu pro JRT a PRT .  Bohužel Oggyho hlava byla opět silnější a nálada na běhání se nedostavila, takže utrápené dva kiláky v modelu první kluše páníček a za sebou táhne psa. Radost se dostavila jen asi na 300m v lese přes kořeny, ty mi totiž milujeme běhat. Opět velké horko a Oggy naštvaný už na startu, že jsem ho polila hadicí a nechtěl běžet ani z kopce, nechytil se žádného psa, i když nás jich předbíhalo dost. Závod, který mě mrzí snad ze všech závodů nejvíc, závod, na který jsme rok trénovali. Oggy ušel za ten rok vskutku ohromný kus cesty. Když je správná konstelace hvězd, tak už umíme běžet pěkně v tempu a v tahu. Když není, bohužel Oggy stále umí vypnout, a nepoběží vůbec. Asi čas si přiznat, že nejvyšší čas skončit a přestat Oggyho trápit něčím, co ho evidentně nebaví :-( Celkově 8./10. žen.

Poté už následovalo vyhlášení všech vítězů a nej sporťáka srazu, kam se počítal ještě páteční závod koloběžek a Verča s Danym obsadili nádherné třetí místo.