11. celorepublikový sraz JRT & PRT 2019
Foto. L. Zdvihalová
Konec května již třetí rok patří Oggymu a Russlímu srazu. Letos jsme opět vyrazili k vodní nádrži Seč do kempu U letadla, takže jsme už věděli, do čeho jdeme. Sraz začíná ve středu večer, takže jsme tradičně vyrazili již ve středu během dne a zahájili jsme sraz keškovací procházkou. S Verčou a Davidem jsme se sešli ve vesnici Bojanov a dali jsme si okruh 6 km lesem, abychom trochu unavili psi před první nocí. Poté jsme přejeli do kempu a ubytovali se. Letos jsme volili stany, protože já musím v pátek večer odjet zpět do Prahy a potřebuji otestovat TDM výbavu, Verča s Davidem se rozhodli trochu šetřit a též trénovat na TDM a Míša tradičně dorazí až na víkend během pátku. Stany se povedlo postavit rychle, postavili jsme si i zázemí s posezením, večer proběhlo přivítání a zahájení srazu. První noc ve stanu se psy byla trochu divoká a já osobně jsem toho moc nenaspala, ale zvládli jsme ji, i když bylo trochu chladněji.
Ve čtvrtek se hned ráno začínalo Sniff Out přednáškou Nicole o Noseworku, a poté probíhaly tréninky NW a socializační cvičení, kam jsem vzala můj již tradiční strakatý doprovod Emu. Po obědě následovaly první soutěže v Pulleru pod vedením Blanky, které bohužel Oggyho nezaujaly. Ale před večeří jsme stihli ještě trénink canicrossu, který si Oggy tradičně dal v Danyho společnosti, resp. za jeho pomoci - pronásledování ho. Po večeři jsme vyrazili ještě na druhé kolo na koloběžky ve složení dvě ohařice, Ema a russlí kluci Dany a Mickey. Unavení psy druhou noc ve stanu již spali jak miminka a i počasí se už trochu umoudřilo a bylo o poznání tepleji.
Pátek ráno pokračovaly Pullerové soutěže a NW tréninky, takže jsme si zašli s Oggym jednou zase potrénovat NW pod odborným vedením. Poté dorazila již Míša, takže jsme ji pomohli se stanem a po obědě následovala tradiční Bufeťácká ulička. Oggy nezklamal a povečeřel po cestě všechny párky :-) Bohužel letos ale zklamala i Ema mamánek, a párky holt byly silnější motivace než volající panička :D Před večeří jsme poté ještě stihli Tuneliádu. Opět Oggyho obsese v kopání myšek na myšší louce a nezájem mámo o agility a opět mi nasraně odešel od první skočky. Takže přemlouvání, ale nakonec to na druhý pokus rozběhl a dokonce zařadil i dvojku. Takže letos opět žádná medaile, Oggy má holt svoji hlavu a soutěžení on nerad. Cvičně jsem vzala i Emu, kdy mi utekla z první odložení, druhé už bylo ale moc hezké, bohužel jsme ale utrpěli ještě nějaká ztráta času na druhé skočce, když mi ji vzala i v protisměru. Bohužel den se už chýlil ke konci, takže jsme se museli chtě nechtě rozloučit, zabalit a vyrazit zpět k domovu, a večer jsme proto již nestihly tradiční táborák a soutěž pro páníčky.
Mě v sobotu čekala svatba kamarádů, program srazu ale pokračoval na Seči soutěží Russell Advanture od Terky, odpoledním Hoopers workshopem, přednáškou a večerním tradičním hospodským kvízem. Na neděli dopoledne zbyl poté v programu závod v CC a Dogscooteringu, závěrečné vyhlášení a ukončení srazu.
Pro mne je sraz každoroční odměna a dovolená v partě skvělých lidí. Takže příští rok doufám zase znova. Pokud pantáta Oggy bude teda aspoň chvíli ještě spolupracovat alespoň ve výletování :-)